Když byly moje děti malé (před 25 lety), bylo zcela běžné, že antibiotika jim byla předepisována jako na běžícím pásu. A také to mělo své důsledky. Zvláště syn byl v předškolním věku naprosto uléčený (v podstatě neexistovala doba, kdy by byl zdravý). Až mé prozření, že tudy cesta nepovede, úžasná paní, ke které jsme chodili na homeopatii, a bylinky pomohly tuto situaci zvrátit. Dnes už to tak běžné nebývá, většina lékařů si uvědomuje, že (zvláště opakované) předepisování antibiotik neprospívá.

V čem je tedy problém? Nejznámějším problémem je, že při nadměrném podávání antibiotik se bakterie (které antibiotika likvidují) stávají odolnými (rezistence). Proto jsou vyvíjena další antibiotika. Jenže bakterie jsou stále o krok napřed a některé odolné kmeny (zvláště tzv. nemocniční infekce) jsou opravdu tvrdým oříškem. Světová zdravotnická organizace vydala seznam dvanácti druhů bakterií, na něž už nestačí dnes dostupná antibiotika.

Další potíž je v tom, že antibiotika likvidují nejen patogenní (škodlivé) bakterie, ale naruší v těle veškerou mikroflóru. Po využívání antibiotik se v těle poměrně často namnoží plísně. Tomuto problémů můžeme (alespoň částečně) předejít tím, že po využívání antibiotik podáme kvalitní probiotika (laktobacily). Podávání probiotik spolu s antibiotiky mi připadá poněkud kontraproduktivní, protože antibiotika probiotika zlikvidují.

Antibiotika zatěžují organismus vedlejšími účinky. Mezi nejčastější patří trávicí problémy (zvracení, průjem), kožní (kopřivka, zhoršení ekzému), přetížení jater, alergické reakce. Po dobrání antibiotik je tedy vhodné organismus pročistit a posílit (jaterní čaj, vilcacora, lapacho…).

Největší chybou je, když jsou antibiotika užívána u jiné než bakteriální infekce. Pokud máte například virózu, tak je dobré si uvědomit, že antibiotika viry nelikvidují, takže stav nezlepší. Pochopitelně ale může dojít k trávicím problémům, narušení mikroflóry… a výsledkem je celkové oslabení organismu.

Jaké byliny můžeme použít místo antibiotik? Klasické přírodní antibiotikum je například Lichořeřišnice. Antibiotické účinky má extrakt z grepových jader, česnek a další. Protizánětlivé účinky má vilcacora, lapacho, čaj Protizánět pana Jukla. Velmi silný protizánětlivý účinek má TK (tymiánový koncentrát dědka kořenáře Nového), Dračí krev (Sandre de drago), Befungin.

Veliká výhoda je, že byliny většinou nelikvidují jen bakterie, ale působí i na viry. (Silnou protivirovou aktivitu má například Dračí krev, která výrazně uleví i u oparu). Pokud se nám zánět podaří vyřešit pomocí bylin, odpadnou problémy s narušenou mikroflórou a vedlejšími účinky antibiotik. A navíc, pokud by někdy došlo k masivní infekci, kterou by bylo třeba řešit antibiotiky, máme mnohem větší pravděpodobnost, že antibiotika rychle zaberou.

A co čínská medicína? Ta poukazuje ještě na jedno nebezpečí a to je zachlazení sleziny. Nejčastěji k němu dochází u dětí. Silně chladivá antibiotika zraní slezinu, což se může projevit jednak trávicími problémy (nechutenství, těžko po jídle, průjem) a jednak tím, že slezina začne tvořit Tan (zahlenění). Dítě je tak po využívání antibiotik oslabené, zahleněné a mnohem náchylnější k další infekci. Podobná situace může samozřejmě nastat i u dospělého, zvláště pokud má více zdravotních potíží. Řešením může být směs Stín brokátového závoje (012), která působí jako přírodní antibiotikum, ale je jemná a vhodná i k delšímu užívání, když potřebujeme doléčit dlouhodobý zánět.