Podle teorie pěti prvků v létě vládne energie ohně a pečovat bychom v tomto období měli především o srdce a jeho párový orgán – tenké střevo.

Z našich, českých bylin, prospívá srdci a cévám především hloh (vyrovnává tlak a posiluje srdce), srdečník (snižuje tlak, uklidňuje), jmelí (snižuje tlak, čistí cévy), kaštan a pohanka (obsahují rutin – zpevňují cévy), arnika (palpitace), jinan (zlepšuje prokrvení), komonice (ředí krev), česnek (čistí cévy, snižuje cholesterol), rozrazil (snižuje cholesterol) a další.

Ze směsí pomohou například Cévní čaj nebo kapky (Natura), Čaj 100 mil či Rutinová bomba (Dr. Popov), Arjuna (ajurvédský čaj) či Manoprash (ajurvédský elixír). Z koncentrátů MK (Mátová směs „dědka kořenáře“), Korolen (Energy), Venosil (Diochi) či Srdeční Epam (Tichanovský)

Z pohledu čínské medicíny srdce řídí krev, řídí cévy a uchovává ducha Shen (šen). Shen ovlivňuje duševní aktivitu, vědomí, dlouhodobou paměť, myšlení a spánek. Je-li v shen v rovnováze, psychika je bez poruch, mysl je bystrá, fungují i vládci ostatních orgánů, protože shen je jejich vládcem. Má-li srdce problém (oslabení, blokáda…) může být shen rozrušen (psychické problémy).  Je-li shen narušen, jsou narušeny i další orgány.

„Výhonkem srdce“ je jazyk – a to jak fyzický (jazyk v ústech), tak řeč. Poruchy řeči (například koktání) ale i nesouvislá a zmatená řeč, ukazují na problémy srdce.

Prvkem (elementem) srdce je oheň (Huo), barva je červená, chuť hořká. Emocí srdce je radost.

Párovým orgánem srdce je tenké střevo. Tenké střevo řídí přeměňování stravy a oddělování čistého od kalného. „Je výběrčí přebytků, z něj vychází to, co se strávilo.“

Srdce může být ohroženo horkostí. Pokud jde o horkost zapříčiněnou vyčerpáním jinu (například z důvodu přepracovanosti, vyčerpání, oslabení), bývají projevy mírnější – pocit neklidu, tíseň, nespavost, sucho v ústech, mírné bušení srdce, lekavost, špatná paměť, pocit horka na večer, noční pocení na hrudi, zardělá líčka, horkost pěti srdcí (srdce plus dlaně plus šlapky nohou). Zde pomůže směsI jako  Elixír nebeského císaře (kód 121), Třepotání praporců ve větru (124), Křehkost sakurového květu (127).

Pokud není vyčerpán jin, ale krev v srdci a zároveň je vyčerpaná čchi (energie)sleziny (která má krev tvořit), pomůže směs Harmonie z broskvového háje (kód 192). Jde o vyživující harmonizační směs, která pomáhá při duševním vyčerpání projevujícím se zapomětlivostí, nespavostí, přemítáním, neklidem apod.

 U projevů plného horka až ohně v srdci jsou projevy silnější – bušení srdce s obavami o život, pálení jazyka (hlavně na špičce), afty v ústech, záněty dásní, duševní neklid, nervozita, červený obličej. Oheň v srdci pomáhá chladit směs Zdolání ohnivé soutěsky (kód 016). Někdy bývají horkost či oheň spojeny s Tan (hlenem). Pak se objeví projevy jako deprese, tlak na hrudi, hleny v krku či vykašlávání hlenů, podivné a manické chování, křik, divný smích. Pak musíme jednak chladit horkost (016), jednak rozpustit a odvést Tan (Baldachýnová komnata – 036). Někdy se situace zkomplikuje natolik, že se spojí stagnace v játrech se stagnací a horkostí v srdci a s Tan a škála projevů je pak velmi široká – deprese, podrážděnost, tlak na hrudi, pocit knedlíku v krku, trávicí potíže, nespavost… Zde sáhneme například po směsi Spadnutí kamene ze srdce (kód 081).

U blokády v horním zářiči (silný tlak, svírání či píchání na hrudi, palpitace, angina pectoris…) pomohou směsi jako Zpevnění podemletého břehu (041), Ušlechtilost lotosového květu (042). U blokády spojené s velkým vyčerpáním energie (stav po infarktu či mozkové příhodě, degenerativní nemoci typu Parkinson…) pomáhá směs 043 Procházka růžovým sadem.

A kde se horkost v srdci vezme? Někdy může jít o horkost vnější – horečnaté onemocnění, které nebylo doléčeno, průnik vnější horkosti při velkých vedrech (zvláště, když už je srdce oslabeno). Nejčastější je ovšem horkost z emočních příčin. Ne nadarmo se říká: „Vzal si to příliš k srdci“, „Zasáhlo ji to přímo do srdce“. Kromě vyloučení horkosti je tedy třeba odstranit i příčinu – odpustit, nechat být to, co nemůžeme změnit… netrápit zbytečně naše srdce.

Srdce je z pohledu tradiční čínské medicíny císař – vládce celého těla. Všechny ostatní orgány se snaží srdce (císaře) chránit, protože kdyby zahynul císař, zahynula by celá říše (tělo). Pokud už je ovšem stav neudržitelný (napětí příliš narůstá nebo je vyčerpání silné), může dojít k zakolísání či pádu císaře (infarkt). První infarkt je i z pohledu tradiční medicíny jen málo kdy zaviněn přímo nemocí srdce. Z pohledu čínské medicíny jde častěji o „palácový převrat“ – například oheň jater (dlouhodobá stísněnost se vznikem horka a ohně) udeří (vyšlehne) k srdci.

Stravování

Létu náleží hořká chuť, která pročišťuje horkost v cévách a zbavuje je od vlhkých hlenových usazenin (dle západní medicíny cholesterol a triglyceridy). Ohlazuje horkost v játrech (důsledek nevhodné stravy, nedostatku pohybu a potlačených emocí).

V létě bychom měli hořké potraviny (čekanka, rukola, pampeliška) doplňovat o potraviny vyživující tekutiny (ovoce, zelenina, mořské řasy), aby příliš nevysušovaly krev nebo jin. Vyhýbáme se potravinám, které zahřívají a dodávají jang (zázvor, hřebíček, skořice, grilované, smažené a pečené maso.) Do stravy můžeme MÍRNĚ zařadit potraviny pálivé chuti (chilli, pepř) která otevře povrch a umožní pocení a tím i ochlazování. 

Jídlo v létě by mělo být lehké a osvěžující. Vyhneme se přílišnému solení, vynecháme uzeniny, tučná a těžká jídla.  Není třeba žádného dlouhého vaření, klidně si můžeme dopřát zeleninový salát, krátce tepelně upravenou zeleninu, čerstvé ovoce, zeleninové a ovocné šťávy.  Fazole adzuki, které doplňují jang a jsou vhodnější v zimě, vyměníme za fazole mungo. Zmrzlina ani ledové nápoje nejsou vhodné – chlad totiž stahuje  a může vést k zadržování tekutin, potu a horka uvnitř těla. Vhodný je naopak zelený a mátový čaj.