Koronavirus – a co dál?  (napsáno 9. 5. 2020)

article-thumbnail
Pevně věřím, že i přes občasné strašení, koronavirus pro teď končí.

 

A stejně tak, jak existují nejrůznější teorie „kde se vzal“ (z konzumovaných volně žijících zvířat, únik z laboratoře…), tak existují hypotézy „co bude dál“ (na podzim nás čeká horší vlna, to nejhorší už máme za sebou…).

Náš ministr zdravotnictví řekl že: „Oči všech se upírají k vývoji očkovací látky.“ Určitě má pravdu, jen si nemyslím, že každé ty upírající se oči sedí na hlavě, která touží, aby se člověk, na jehož krku sedí, nechal očkovat.

Úplně mi ale chybí rozumná doporučení, kterými by se lidé mohli řítit a nemuseli jen čekat, co se dál stane. Ta doporučení jsou vlastně velmi jednoduchá – pečovat o své tělo, zvyšovat kondici a imunitu. Ne každý nakažený byl vážně nemocen. A čím byl dán průběh nemoci? Určitě se můžeme dohadovat o více faktorech. Jeden byl ale jasný – jak na tom byl ten, kdo koronavirus dostal, před nákazou se zdravím.

Než se pokusím o nějaká doporučení, popíšu jeden korona příběh: Do Bylinek přichází mladý muž, který se bojí o svou sestru. Sestra nežije v Česku (je v oblasti silně zasažené koronavirem). Stach je veliký hlavně proto, že sestra (mladá žena mezi 30 a 40 roky) bere roky kortikoidy, které jí pomáhají zvládat Cronovu chorobu (autoimunitní zánět střev). Žena i lékaři dobře vědí, že dlouhodobé užívání kortikoidů má své negativní účinky, ale mladá žena zatím nehledala jinou cestu. V okamžiku, kdy v oblasti, kde žije, vzplanul koronavirus, lékaři kortikoidy vysadili, protože potlačují nejen autoimunitní zánět, ale i celkovou imunitu. To vedlo k prudkému zhoršení problémů (průjem, bolest břicha…). Doporučila jsem Befungin a přiznám se, že nevím, jak se příběh dál vyvíjel. Takových příběhů je ovšem řada. Kolikrát jdeme životem bez toho, abychom se zamysleli, co nám tělo říká. Jíme jídlo, které nám neprospívá, honíme se do úplného vyčerpání či vynervování a ještě jsme přesvědčení, že to dělat musíme. Jenže nemusíme. Vždy se můžeme zastavit a udělat alespoň nějakou změnu.

To, co chci doporučit, není trvalé užívání spousty bylin či doplňků stravy na posílení imunity ani nějaký zázrak „na všechno“. Máme před sebou jaro a léto, to jsou období, kdy můžeme imunitu snadno posilovat vlastními silami. Rozumný jídelníček (průběh koronaviru byl mnohem horší u lidí se zvýšeným tlakem, cholesterolem, cukrem…s narušeným metabolismem). Přiměřený pohyb (nejlépe v přírodě). Zamyšlení se nad MUSÍM. (Tento týden jsem jednoho zákazníka rozesmála svou oblíbenou hláškou, že Nepostradatelných lidí jsou plné hřbitovy). A když už si uděláte čas (protože řadu věcí nemusíte) a půjdete do přírody, tak si rozšiřte jídelníček o mladé lístky kopřivy, pampelišky, popence.

Pokud už nějaké zdravotní potíže máte, popovídejte si s tělem, co vám jejich prostřednictvím říká, a nerozpakujte se udělat nápravu. (Změna životosprávy, byliny, cvičení…). Člověk, který je celkem v pohodě, ale bere pravidelně léky, není zdravý. Je to kompenzovaný pacient. Možná se nezbavíte všech léků, ale každá nespolknutá tabletka se počítá.

Všem nám držím palce a věřím, že koronavirus nebyl zbytečný, že jsme se v jeho průběhu něčemu přiučili.