Období od podzimu do jara je pochopitelně zdravotně náročnější i pro dospělé. U dětí jsou však přece jen některé specifika, na která se pokusím upozornit. Souvisí to především s tím, že plíce (které jsou v tomto období zatěžovány chladem, smogem a podobně) jsou u dětí slabší než u dospělých (teprve „dozrávají“).

Když je dítě zdravé.
„Naše maminky“ (ty, které chodí do Bylinek) jsou často tak zodpovědné, že i když je jejich dítě zcela zdravé, chtějí mu podávat něco na prevenci – na posílení imunity. Jestli dítě nebývá nemocné, nejsem moc nakloněná tomu, aby se podávaly silné přípravky. Stačí rozumný jídelníček (který zajistí vitamíny a minerály – kaše, polévky, jablíčka…) a rozumný režim (na jedné straně dostatek pohybu, na druhé straně nezapomínat na odpočinek). Na posílení imunity pak zcela postačí rakytníková šťáva nebo rakytníkový či echinaceový sirup, případně čaj Imunostim (Natura). Imunitu také posílí koupel v mateřídoušce. Jde o velmi příjemnou a voňavou koupel, která navíc navodí hluboký spánek.

Když je dítě momentálně zdravé, ale víme, že přes zimu bývá nemocné.
Toto je poměrně klasický scénář. Dítě se přes léto „drží“, ale s nástupem vlhka, chladu, školy… bývá nachlazené, mívá rýmu kašel a podobně. Tady se vyplatí myslet na posilování imunity ještě před nástupem problémů a začít s bylinkami od konce srpna či začátkem září. Vhodný bude opět rakytník, echinacea, Vironal, dobře se osvědčil MycoBaby dračí sirup, případně směs Ebenový větrolam (v kuličkách Dva na hlídce) – kód 153.

Když přijde nemoc.
Když bylo dítě zdravé a najednou přijde nachlazení, můžeme sáhnout v podstatě po kterémkoliv přípravku z předchozího sloupku, jen místo preventivní dávky nasadíme dávku podstatně vyšší. Například u Vironalu se doporučuje na začátku podávat jednu kapku každou hodinu. Byliny, po kterých můžeme u nachlazení sáhnout vcelku univerzálně, jsou například lípa, bez, mateřídouška, jitrocel, prvosenka, sléz. Dále pochopitelně postupujeme podle toho, jak problémy vypadají.

Při nastupující viróze (únava, bolest hlavy, bolest v krku, zvýšená teplota…) s kašlem je pro děti výborná směs Křehkost svinutého lístku (003). Tuto směs má ovšem smysl použít pouze na začátku onemocnění (Když škodlivina ještě nepronikla dovnitř těla). Pokud se nám tento počátek virózy podaří zachytit, ušetříme si další (a delší) léčení. Důležité je, nebát se pořádné dávky a nechat dítě vyležet. Apeluji na zodpovědné maminky, které mají strach ze zameškané výuky, že právě tento postup (pár dní v posteli) přináší mnohem menší absenci ve škole.

Pokud je největším problémem rýma, pomůže ajurvédský čaj Dalchini nebo směs v kuličkách či tabletách Vyvanutí dračí jeskyně (007). U dětí se rozhodně nevyplatí mávnout nad opakující se rýmou rukou, protože jejich krátká Eustachova trubice (spojení mezi nosohltanem a středním uchem) vede poměrně často k problémům se zánětem středního ucha.

Pokud je hlavním problémem kašel, musíme se zamyslet nad jeho charakterem. U akutního suchého kašle pomůže macerát za studena z květů slézu, Děčínská směs a z čínských bylin Svlažení vyprahlé stepi (033). U počínajícího kašle, který je sice suchý a štěkavý, ale slyšíme, že dítě má na průduškách hlen můžeme také použít sléz nebo Děčínskou směs, z čínských bylin bude ale vhodnější směs Ozvěny himalájského hromu (032). Když je dítě silně zahleněno a vykašlává hleny, sáhneme po Průduškovém čaji, Islandském vánku a z čínských bylin po Vůni borovicového háje (031). Pro kašlající dítka je samozřejmě vhodný také sirup. Univerzální a jemně působící je Jitrocelový sirup. Silnější a také vhodný pro každý typ kašle je Mišpulníkový sirup. Pokud bylo dítě zahleněné, hleny už odešly, ale dítě kašle dál (teď už suše), znamená to, že došlo k podráždění a vysušení plic. Pak bude z čínských bylin nejvhodnější směs Hvizd stříbrné píšťalky (131) a sliznice můžeme opět zvlhčovat i pocucáváním Děčínské směsi nebo macerátu ze slézu. U kašlajících dětí je důležité nezapomínat na zábaly hrudníku a to jak u suchého, tak u vlhkého kašle. Dětem se velmi snadno zablokují plíce a zábal je proto stejně důležitý jako čaj či sirup.

Zánět středního ucha, angína, zánět průdušek – jestliže se počínající virózu nebo rýmu nepodařilo podchytit (nebo když byla škodlivina příliš silná a rovnou pronikla do hlubších vrstev), musíme sáhnout po bylinách, které působí jako přírodní antibiotika. Jde například o lichořeřišnici (nejčastěji ve formě kapek), Dračí krev – Sandre de Drago (lze použít i na virózu) a z čínských bylin je pro děti nejvhodnější Stín brokátového závoje (012). Stín brokátového závoje je možné kombinovat s dalšími bylinami (například při zánětu průdušek se silným zahleněním půjde o kombinace 012 a 031 nebo 012 a 032) a je vhodné ho použít také na doléčení zánětu po dobrání antibiotik.

A ještě jedna důležitá poznámka – pokud je dítě nemocné a zvláště, když je zahleněné, nemá vůbec smysl, nutit ho do jídla. Nevadí, že zhubne. Až bude v pořádku, všechno dožene. Rozhodně je nutné, vyhýbat se kravskému mléku a výrobkům z něj (sýry, jogurty, pribiňáčky…) a také sladkostem. Tyto potraviny jsou totiž tak silně zahleňující, že bez jejich vynechání často není trvalé uzdravení možné. Až dítě dostane chuť do jídla, můžeme mu nabídnout trochu kompotu, přesnídávky, polévku. Pokud bývá dítě často zahleněné, je dobré zařadit do stravy slzovku.

Chronicky nemocné dítě.
Jestli máte pocit, že všechno je špatně, že Vaše dítě je nemocné téměř pořád, že bere léky, které mu nepomáhají… nezoufejte. Řešení se určitě najde. Děti mají obrovskou schopnost regenerace, a když dostanou možnost ji uplatnit, dějí se zázraky. Sama jsem si to kdysi vyzkoušela u svých dětí. A dnes mám ve své praxi možnost vidět děti, které ještě před rokem či dvěma byly bledé, slabé, uléčené – a už nejsou. Samozřejmě, že občas dostanou teplotu, rýmu nebo kašel, ale obejdou se bez antibiotik, antihistaminik, kortikoidů, Ventolinu a podobně. Od rodičů to nějakou dobu vyžaduje důslednost v podávání bylin a v životosprávě a někdy také trpělivost a pevné nervy – ale stojí to za to. L.P.