Trable s cholesterolem

article-thumbnail
Cholesterol je snad jednou z nejkontroverznějších živin v historii lékařství.

Na začátek si dovolím uvést citaci z článku známé výživové poradkyně Mgr. Slimákové:
„Cholesterol je snad jednou z nejkontroverznějších živin v historii lékařství. Konvenční medicína považuje cholesterol za hlavního viníka kardiovaskulárních onemocnění. Cholesterolová hysterie je zodpovědná za démonizaci celých skupin potravin (na příklad vajec) a za obchody přeplněné potravinami s nízkým obsahem cholesterolu a tuku. Cholesterol je považován za původce epidemie kardiovaskulárních nemocí, která propukla v posledních padesáti letech. Urputní zástupci boje proti cholesterolu už dokonce navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávaly k fast food jídlům, aby se upravily do podoby žvýkaček pro děti nebo aby o ně byla obohacena pitná voda.
Ve skutečnosti je cholesterol přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví zcela nezbytný. Cholesterol je důležitou součástí buněčných membrán, je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů a steroidních hormonů, účastní se tvorby žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro trávení tuků, a v kůži se po slunečním ozáření přeměňuje na vitamín D. Cholesterol je produkován játry vždy právě v takovém množství, které je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.“

Wikipedie říká: 
„Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů a některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky a je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.“

LDL a HDL cholesterol
LDL je zkratka z anglického názvu low density lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL je zase zkratkou názvu high density lipoprotein (lipoprotein s vysokou hustotou). Obecně je LDL-cholesterol označován za “zlý” či “špatný” a HDL- cholesterol za “hodný” či “dobrý”.
LDL cholesterol je považován za původce aterosklerózy (ucpávání cév). HDL cholesterol pomáhá vracet nadbytky cholesterolu do jater a tím cévy chrání.

Hodnoty cholesterolu
Doporučená hodnota celkového cholesterolu se s lety mění – snižuje. Dříve to bývalo 7 mmol/l (milimolů na litr). Dnes bývá udávána hodnota 5 mmol/l (někdy dokonce 4,5 mmol/l). Nemalý vliv na snižování normy je (dle mého názoru) tlak farmaceutického průmyslu, kterému léky na snižování cholesterolu přinášejí vysoké zisky.
Zvýšené množství LDL-cholesterolu může být dáno jeho zvýšeným množství v potravě, ale také zvýšenou produkcí v játrech. Za špatnou se považuje jeho hladina při vyšetření nad 3 mmol/l.
Hladina HDL cholesterolu by pochopitelně měla být co nejvyšší. Špatná je hladina MENŠÍ než 1,2 mmol/l u mužů a 1,0 mmol/l u žen.

Léky
I podle oficiálního stanoviska klasické medicíny, by prvním krokem při zjištění zvýšené hladiny cholesterolu, mělo být doporučení k úpravě životosprávy. Teprve pokud se toto opatření mine účinkem, doporučuje se přistoupit k nasazení léků. Praxe však bývá často jiná. Léky bývají často nasazeny hned a to i tehdy, když se hodnoty celkového cholesterolu pohybují mezi 5-6 mmol/l.
Léky na snižování cholesterolu – statiny (například Sortis, Torvacard, Tulip aj.) hladinu cholesterolu v krvi opravdu sníží, ale za jakou cenu? Tyto léky mají celou řadu nepříjemných vedlejších účinků. Mezi časté vedlejší účinky u Sortisu jsou uváděny například (záněty nosních cest, hrdla, krvácení z nosu, alergické reakce, zvýšení hladiny cukru v krvi, bolesti hlavy, bolesti svalů, kloubů, zad, nevolnost, zácpa, průjem, nadýmání, zhoršení jaterních testů – citováno z příbalového letáku).

A tady se dostáváme k problému jménem JÁTRA. Samozřejmě, že játra samotná za nic nemohou. Když si ale uvědomíme, že cholesterol nepřijímáme jen ve stravě, ale že je také syntetizován (vyráběn) v játrech, tak je jasné, že užívání léků, které sníží cholesterol, ale zatíží játra, z dlouhodobého hlediska nepomáhá. A to je právě z pohledu farmaceutického průmyslu výborná zpráva. Člověk, kterému byly nasazeny léky na snižování cholesterolu, se většinou stává doživotním pacientem (konzumentem statinů). Dokonce i ten, kdo upraví životosprávu a zároveň užívá léky, tak po snížení hodnoty cholesterolu a pokusu o vysazení léčby se k ní po krátké době většinou vrátí, protože hodnoty cholesterolu jdou opět nahoru. Léky už cholesterol nesnižují, játra jsou oslabena přechozím užíváním statinů (a často i dalších léků), cholesterol opět vyskočí a máme tu dalšího doživotního pacienta.

(Tady si dovolím malou vsuvku – v poslední době se stále častěji setkávám s lidmi, kterým naopak lékař nakázal veškeré léky vysadit, protože jinak hrozí selhání jater. Občas tito lidé přicházejí s tím, že se na ně pan doktor díval, jako na někoho, kdo nezřízeně pije alkohol, přestože oni jsou téměř abstinenti. Jejich játra nebyla poškozena ani žloutenkou, ani alkoholem, ale přemírou léků. Je jasné, že selhání jater (u jinak zdravého člověka) nezpůsobí samotný lék na snižování cholesterolu. Jde ale o to, že užívání těchto léků je zbytečné – s cholesterolem si poradí rozumná životospráva a pokud chcete, pomohou i byliny.)

Životospráva
To, že při zvýšeném cholesterolu je třeba vynechat bůček, chápe asi každý. Jenže to rozhodně nestačí. Ze stravy by měly zmizet uzeniny (občasnou výjimku může tvořit alespoň 90% šunka), jídla tučná, smažená, sladkosti (tělo umí cukr přeměnit na tuk), konzervovaná jídla (veškeré konzervanty, dochucovadla, dobarvovadla zase zatěžují játra a ta pak vyrábí cholesterol). Živočišné tuky mohou nahradit kvalitní tuky rostlinné – olivový, kokosový, dýňový… Určité oleje (lněný, konopný) dokonce pomáhají cholesterol snižovat. V rozumné míře zařadíme olejnatá semena – ořechy, slunečnice, dýně, chia, lněné semeno… Do jídelníčku patří co nejvíce zeleniny (syrové, dušené… jak libo), vlákninu také doplní celozrnná rýže, jáhly, pohanka a můžeme přidat i psyllium, inulín či jinou doplňkovou vlákninu. Maso není zakázáno, ale nepřeháníme to s ním. Upřednostníme ryby a libové maso upravené dušením nebo vařením. Cholesterol pomáhá snižovat cibule a hlavně česnek. Zvýšíme příjem vitamínu C (pochopitelně v přirozené podobě – ovoce, rakytníková šťáva…), který svými antioxidačními účinky pomáhá chránit cévy. Z pitného režimu vyřadíme veškeré přislazované limonády, kolu a podobně. Vhodný je kromě vody zelený čaj, pu-erh a v rozumné míře čaje bylinné.

O vlivu alkoholu a kouření snad netřeba polemizovat. Do této kategorii také řadím hormonální antikoncepci. Všechny tyto tři faktory vedou k cévním problémům, ať vypadá hladina cholesterolu jakkoliv.

Jak jen to jde, hýbeme se. Nemusíme se zrovna týrat v posilovně. Stačí procházky, relaxační cvičení…vybereme si to, z čeho máme radost.

Důležité také je, naučit se relaxovat. Člověk, který má veškeré živiny spočítané na miligramy, ale přitom je jako uzlíček nervů na tom bude hůř než ten, kdo občas ve stravě zhřeší, ale raduje se ze života.

Bylinné přípravky
Typickou bylinou na snižování cholesterolu je rozrazil. Dále pomohou pýr, pampeliška, čekanka a v podstatě všechny byliny posilující játra (ostropestřec, artyčok, smil, řepík…). Z peruánských bylin pomáhá hercampuri a caihua. Z ajurvédských bylin lze doporučit čaj Abhaya. Dále můžeme sáhnout po čaji či kapkách Anticholest (Natura). Pomáhá i užívání lecitinu a pupalkového oleje. Pokud potřebujeme cholesterol snížit rychle, pomohou kapsle MycoCholest (Mycomedica).

Zvýšený cholesterol a TČM

Spojení cholesterolu a tradiční čínské medicíny, je poněkud protichůdné, protože před 2000 lety samozřejmě nikdo neznalo cholesterol jako chemickou sloučeninu a jeho laboratorní hodnotu teprve ne. Navíc, když jsme byli při studiu čínské medicíny na praxi v Číně a ptali jsme se na civilizační choroby, jako je zvýšený cholesterol, tlak, cukr, cévní choroby a podobně, tak se nám dostalo odpovědi, že než si McDonald našel cestu do Číny, tak tyto nemoci vůbec neznali. Přesto jsou dnes známé směsi bylin, které sice byly koncipovány na jiné problémy, ale které si se zvýšeným cholesterolem umí poradit.

Když se zamyslíme nad tím, co je cholesterolu z pohledu čínské medicíny nejpodobnější, objeví se vlhko, vlhké horko a především Tan. V překladu bychom Tanu nejspíše řekli hlen, jenže nejde jen o běžné zahlenění – tj. hlen, který vykašleme nebo vysmrkáme. Tan je jakési lepidlo, které může vést k nejrůznějším problémům, od zanesení cév, přes psychické problémy až k objevení cyst nebo nádorů. Pokud jste Vy nebo Vaše dítě občas zahlenění, tak to samozřejmě neznamená, že musíte rovnou pomýšlet na nejhorší. Občas je zahleněný každý. Když se ale Tan stane Vaší trvalou součástí, je nejvyšší čas zamyslet se nad změnou životosprávy.

Jak by tato změna měla vypadat, na to nám odpoví slezina. Ta totiž, když je v pořádku, tak vyrábí Qi (energii) a krev a když je zatížená, vyrábí Tan. A my jsme pak unavení, bez chuti do života – zalepení. Co slezinu zraní? Jednak nesprávná strava – jídla tučná, těžká, smažená, uzeniny, sladkosti, přemíra mléčných výrobků a pečiva. Ale také nepravidelná strava, jídla příliš kořeněná, příliš studená nebo horká. Slezina má ráda potraviny chuti fádní. Nezní to nijak lákavě, ale nemusíte mít obavu, jde o samé dobré věci – jáhly, pohanka, rýže, kroupy, podušená zelenina, polévky a kaše (vařené ve vodě, ne v mléce). Potravinou číslo jedna na posílení sleziny je slzovka a ne náhodou slzovka také snižuje (při pravidelném zařazení do stravy) cholesterol. Druhá věc, které zraňuje slezinu, je přemítání – takové to přemílání v hlavě, jestli je vše tak, jak má být, jestli jsme přece jen neudělali chybu… a tady máme odpověď na to, proč lidé někdy naříkají, že jedí naprosto dietně a přesto cholesterol neklesá. Vždyť už naši předkové věděli že: „Veselá mysl, půl zdraví“.

Abychom vše nesváděli jen na slezinu, tak je třeba říct, že i z pohledu čínské medicíny jsou játra dalším důležitým orgánem, podílejícím se na zvyšování cholesterolu a hlavně na cévních problémech. Stísněnost jater, horkost či oheň jater – to všechno jsou patologie, které jednak obtěžují slezinu, jednak samy vedou k cévním problémům (záněty, zúžení až neprůchodnost cév). Játra, stejně jako slezina jsou ovlivněny jak psychickou nepohodou, tak nevhodnou stravou či chemickou léčbou.

Co tedy udělat (nejen podle čínské medicíny) pro snížení cholesterolu? Do stravy zařadit potraviny, které posilují slezinu a játra (viz. výše). Naopak vyřadit potraviny nedoporučené a také potraviny chemicky zpracované (nezapomínejme, že každá chemie zatěžuje játra). Jak jen to jde, vyhýbat se chemickým lékům. Ne každý lék je samozřejmě možné vyřadit (a hlavně, nemá cenu se trápit, pokud užíváte například lék na posílení srdce, který je pro Vás nezbytný), spoustu léků je ale možné (po úpravě životosprávy) vynechat – přípravky na cholesterol, na zvýšenou kyselinu močovou (dieta a byliny na vyloučení kyseliny močové pomohou) a další. Přiměřeně se hýbat 
(procházky, jízda na kole, jóga, taichi…). Udělat něco pro posílení psychiky – nenakládat si na záda zodpovědnost celého světa, naučit se relaxovat…

A které směsi použít? Z nápojů můžeme sáhnout jak po Nápoji čínských mudrců (slzovka), tak především po Nápoji pěti hvězd, který přímo pročišťuje vlhké horko a Tan. Ze směsí v tabletách cholesterol snižuje například Baldachýnová komnata (036), Ladnost štíhle gazely (025), Pilulka hořce (014), Zrození fénixe (009), MycoClean, MycoCholest a další – vybrat je samozřejmě třeba podle individuální konstituce a příznaků.